Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revision |
blog:zakonjsoucna [2024/07/19 09:06] – fk | blog:zakonjsoucna [2024/07/21 23:26] (current) – fk |
---|
====== Zákon jsoucna ====== | ====== Zákony jsoucna ====== |
Jsoucno je filosofický pojem, který označuje vše, co existuje. Znamená to jednoduše "to, co je". Jsoucno zahrnuje všechny věci, jevy a bytosti bez ohledu na jejich konkrétní povahu nebo formu. | Jsoucno je filosofický pojem, který označuje vše, co existuje. Znamená to jednoduše "to, co je". Jsoucno zahrnuje všechny věci, jevy a bytosti bez ohledu na jejich konkrétní povahu nebo formu. |
| |
Nezapomínejme, že myšlenka je také jsoucnem, protože se výrazem snažíme zahrnout vše, co existuje, a to nejen fyzické objekty, ale i nehmotné jevy, jako jsou myšlenky, pocity atd. Jsoucna tak lze zkoumat na různých úrovních pomocí vědy a filozofie. | Nezapomínejme, že myšlenka je také jsoucnem, protože se výrazem snažíme zahrnout vše, co existuje, a to nejen fyzické objekty, ale i nehmotné jevy, jako jsou myšlenky, pocity atd. Jsoucna tak lze zkoumat na různých úrovních pomocí vědy a filozofie. |
| |
1. Jsoucen je ze samé podstaty neomezený počet, ale můžeme je kategorizovat, pozorovat, popisovat, analyzovat, srovnávat, měřit, modelovat, vytvářet, ničit, ignorovat, zkoumat, vysvětlovat a tak bychom tu byli do nekonečna. | 1. Nekonečno\\ |
| Jsoucen je ze samé podstaty neomezený počet, ale můžeme je kategorizovat, pozorovat, popisovat, analyzovat, srovnávat, měřit, modelovat, vytvářet, ničit, ignorovat, zkoumat, vysvětlovat a takhle bychom tu mohli být do nekonečna. |
| |
2. Některá jsoucna mají mezi sebou vždy nějaký vztah a mohou byt různé povahy kauzální, časový, prostorový, funkční, logický atd. viz zákon 1. Z toho plynou důsledky typu komplexnost, propojenost, interakce, dynamika, závislost, relativita atd. viz zákon 1. | 2. Jednota\\ |
| Jsoucno má vždy vztah k nějakému jinému jsoucnu a mohou být různé povahy, kauzální, časový, prostorový, funkční, logický atd. Z toho plynou důsledky typu komplexnost, interakce, dynamika, závislost, relativita, ale také to, že vše je nakonec propojeno se vším. |
| |
3. Pokud máme nekonečné množství jsoucen a vztahů, pak lze předpokládat, že je každé jsoucno ve své podstatě jedinečné. Jsoucna tak nabývají na vlastnostech, kvalitách, charakteristikách atd. viz zákon 1. | 3. Jedinečnost\\ |
| Pokud máme nekonečné množství jsoucen a vztahů, pak lze předpokládat, že je každé jsoucno ve svém kontextu jedinečné. Jsoucna tak nabývají na vlastnostech, kvalitách, charakteristikách atd. |
| |
Projevem a podstatou jsoucna je jednoduše bytí. Pokud jsme člověkem k něčemu máme automaticky kladné a záporné vztahy, jaké to překvapení a když se nad tím člověk zamyslí, tak k čemu jinému by měl mít kladný postoj, než ke svému bytí, tak jak je? Svět nám předkládá opravdu nevídané, protože ve veškeré jeho složitosti je jednání každého jsoucna naprosto stejné a jednoduché. | 4. Rovnost\\ |
| Projevem a podstatou všech jsoucen je jednoduše bytí. Na této úrovni jsou si všechny jsoucna rovny. Člověkem stejně jako jsoucno má kladné a záporné vztahy. K čemu jinému bychom měli mít kladný vztah, než k bytí? Svět nám předkládá opravdu něco nevídaného a ve veškeré jeho složitosti nám postačuje prostě a jednoduše vědomě být. |