Filip Kasaj

This page is read only. You can view the source, but not change it. Ask your administrator if you think this is wrong.
====== Jean Gebser - Integrální vědomí ======

Gebserova teorie říká, že lidské vědomí je v přechodu a že tyto přechody jsou „mutace“ a ne spojité. Tyto skoky nebo transformace zahrnují strukturální změny v mysli i těle.

Gebser poznamenává, že různé struktury vědomí jsou odhalovány jejich vztahem k prostoru a času. Například mytická struktura ztělesňuje čas jako cyklický/rytmický a prostor jako uzavřený. Zatímco mentální struktura žije čas jako lineární, řízený nebo „progresivní“ a prostor se stává krabicovitým homogenním prostorem geometrie – vakuem. Ale stejně jako každá struktura vědomí vybuchuje, také se nakonec stává nedostatečnou. Nedostatečná forma mentální struktury, kterou Gebser nazval „racionální“ strukturou. Zvláštní význam má jeho uvědomění, že předchozí struktury vědomí nadále fungují. Racionální struktura vědomí se snaží popřít ostatní struktury svým tvrzením, že lidé jsou výhradně racionální…

…Vědomí je již integrální. Gebser zavedl pojem předvídání, což znamená učinit něco přítomným prostřednictvím transparentnosti. Aspektem integrálního uvědomění je předvídání, neboli „vytváření přítomnosti“, různých struktur uvědomění. Spíše než umožnit, aby byla platná pouze jedna (racionální) struktura, jsou všechny struktury rozpoznány, prezentovány, jedna přes druhou. Toto uvědomění a přijetí různých struktur umožňuje, aby člověk žil skrze různé struktury, spíše než aby jim byl podroben („žil“ jimi v němčině).

Realizovat různé struktury v rámci vlastního jazyka a zvyků, a dokonce i v rámci vlastního života a já, je obtížný úkol. Gebser však říká, že je to úkol, který si nemůžeme zvolit ignorovat, aniž bychom ztratili sami sebe. To znamená, že naše takzvané „objektivní myšlení“ není bez následků, není nevinné. Že žít „objektivně“ znamená dát život hrůzám nihilismu v kombinaci s know-how vysoce „účinných“ zbraní. Znamená to, že „objektivita“ se aplikuje na „inženýrské lidstvo“, ať už jde o behaviorální vědy nebo fyzikální vědy. Ptá se nás, zda jsme se těch hrůz už nabažili, nebo ne. Jsme ochotni se usadit v pohodlí svého každodenního života, nebo se pustit do procesu změn? Jako vodítko nabízí, že tak jako je také čas jednat, je také hodně zanedbávaný čas rozjímání. Ve světě, kde je know-how nadhodnoceno, musí být v rozjímání pěstováno i prosté vědění. Navíc věděl, že myšlení nikdy není jen mentálním cvičením omezeným na psaní. Vyzývá nás, abychom si uvědomili, že jsme to, co si myslíme…


Zdroj: https://dbterapie.cz/encyklopedie/jean-gebser/