====== Shrnutí kognitivních zkreslení ====== * [[bias:efektnadmerneho|Efekt odměny (Overjustification Effect)]]: Odměnou za práci se negativně ovlivňuje přirozená radost i motivace z práce samotné, ale naopak odměnou se může pozitivně podpořit způsob, jakým byla práce vykonávána. * [[bias:predpojatostvyznamnosti|Předpojatost významnosti (Salience Bias)]]: Výraznému, ale malému detailu jsme schopni přikládat větší váhu, než známé a významější skutečnosti. * [[bias:sexualnipredsudek|Sexuální předsudek (Sexual Overperception)]]: Vidíme to, čemu věříme (subjektivní pravda), přičemž tato přesvědčení nemusí být vždy pravdivá (jiná subjektivní pravda). * [[bias:reflektorovyefekt|Reflektorový efekt (Spotlight Effect)]]: Máme pocit, že se na nás ostatní lidé soustředí více, než je tomu ve skutečnosti. * [[bias:sugestibilita|Sugestibilita (Suggestibility)]]: Sugesce a navádění může ovlivnit interpretace zpomínek, což se nejvíce projevuje u dětí, protože jsou velmi tvárné. * [[bias:klamprezivsich|Klam přeživších (Survivorship Bias)]]: Jedinec považuje viditelnou úspěšnou podskupinu za celou skupinu, bez ohledu na možné další variace. * [[bias:pygmalionskyefekt|Pygmalionský efekt (The Pygmalion effect)]]: Máme tendenci plnit něčí očekávání a přejímát postoje druhých o naší osobě samotné, například sebedůvěra, pracovitost atd. * [[bias:apofenie|Apofenie (anglicky Apophenia)]]: Tendence hledat smysluplné vzory nebo vztahy v náhodných nebo chaotických datech. * Iluze nadpůměrnosti (Dunning-Krugerův efekt - above-average): Mnoho lidí se domnívá, že jsou lepší než většina ostatních. * Zkreslení sloužící sobě (self-serving bias): Mechanismus, podle něhož úspěchy připisují lidé sobě, zatímco neúspěchy svádějí na vnější okolnosti. * Konfirmační zkreslení (confirmation bias): Je tendence, podle níž si vybíráme a interpretujeme informace tak, aby potvrzovaly naše vlastní očekávání. “Nehledáme objektivní fakta, případně protikladné názory, ale hledáme (většinou nevědomě) informace, které nám dávají za pravdu.” * Efekt prvního dojmu (primacy effect): Popisuje tendenci našeho mozku dopustit, aby informace, které vnímáme jako první, ovlivňovaly naše následné dojmy (viz Asch: inteligentní, pilný, impulzivní, kritický, tvrdohlavý, závistivý) * Pozornostní selekce (attentional bias): Popis tendence, že lidé spíše vnímají to, co vnímat chtějí, případně na co soustředí svou pozornost - nezávisle na tom, zda je to relevantní nebo ne. * Klam dostupnosti (availability bias): Informace, které nám jsou předkládány (především prostřednictvím médií), nám připadají rozhodně relevantní a ovlivňují naše rozhodování. * Naše pozornost se koncentruje vždy na to, co očekáváme. A všechno, co je mimo toto úzké spektrum, prostě vytěsníme, nevšímáme si toho, považujeme to za irelevantní. * Kognitivní disonance: Vzniká tím, že člověk má několik kognicí (vnímání, myšlenky, názory, postoje, přání a úmysly), které spolu nejsou slučitelné. * Efekt primingu: Ovlivnění zpracování podnětu (kognice) tím, že se předchozím podnětem nasměrují následující asociace a tím se manipuluje i chování dotyčného (první informace ovlivňuje to, jak budeme reagovat na druhou informace). * Sebenaplňujícím proroctvím: Předpověď, které sami věříme, se naším přímým nebo nepřímým jednáním skutečně vyplní. * Efekt kotvení: První číslo dokáže ovlivnit následující nezávislý číselný úsudek (kolo štěstí). * Sociální důkaz: Když něco dělá hodně lidí, tak máme pocit, že to musí být správně. * Přehnaný optimismus: Lidé věří, že ve srovnání s ostatními jsou méně ohroženi negativními důsledky. * Selektivní vnímání: Vede nás například k tomu, že si vybíráme, aby jsme si potvrdili, to co si potvrdit chceme.” * Plynulost zpracování (processing fluency) Popisuje fenomén, že náš mozek upřednostňuje jednoduché informace. * Kulturní předsudek: Obecný fenomén, že ostatní považujeme za méně důvěryhodné, pokud nepatří k našemu společenství (nejsou “jedním z nás“). * Halo efekt: Jedna pozitivní vlastnost zastíní všechny ostatní a pak celkově hodnotíme pozitivně (např. vzhled). * Efekt rohů (horns effect): Pokud je první informace o člověku negativní, tak může zastínit všechny jeho zbylé pozitivní vlastnosti.