Plánovací omyl popisuje, že pravděpodobně podceňujeme náklady na projekt, například jak dlouho bude trvat a kolik bude stát.
Lidský mozek je obecně zaujatý pozitivismem, což nás vede k příliš optimistickým předpovědím ohledně našich projektů a také k přehlížení informací, které jsou v rozporu s našimi optimistickými přesvědčeními. Jakmile si stanovíme nerealistické plány, další předsudky, jako je ukotvení, nás nutí se jich držet. Tlak členů týmu, nadřízených nebo akcionářů na rychlé a hladké dokončení věcí také způsobuje, že je pro nás nákladnější revidovat své plány v průběhu projektu.
Opera v Sydney je známým příkladem plánovacího omylu, protože její dokončení trvalo o 10 let déle a téměř o 100 milionů dolarů více, než bylo původně plánováno. Jedním z hlavních důvodů bylo, že vláda trvala na brzkém zahájení stavby, přestože plány ještě nebyly hotové.
Kanadská pacifická železnice byla dokončena se čtyřletým zpožděním a o více než 20 milionů dolarů nad rámec rozpočtu, a to především kvůli neplánování obtíží spojených se stavbou přes horská pásma a přes Kanadský štít. Konečné dokončení projektu si vyžádalo práci více než 15 000 čínských dělníků, což je příkladem toho, jak může mít selhání v adekvátním plánování velkých projektů velké lidské náklady.
Plánovacímu omylu se nejlépe vyhnete tím, že do procesu plánování zahrnete informace zvenčí a nebudete se spoléhat pouze na intuici. Přesnější odhady toho, jak nákladné něco skutečně bude, mohou pomoci vytvořit i další strategie, jako je stanovení konkrétních záměrů při realizaci plánu, představa sebe sama při jeho provádění a rozčlenění velkých projektů na menší dílčí úkoly.
Překlad: https://www.deepl.com/translator
The planning fallacy describes how we are likely to underestimate the costs of a project, such as how long it will take and how much it will cost.
Why it happens
The human brain is generally biased towards positivity, leading us to make overly optimistic predictions about our projects, as well as to disregard information that contradicts our optimistic beliefs. Once we have set unrealistic plans, other biases such as anchoring compel us to stick with them. Pressure from team members, superiors, or shareholders to get things done quickly and smoothly also makes it more costly for us to revise our plans partway through a project.
Example #1 – The Sydney Opera House
The Sydney Opera House is a famous example of the planning fallacy, because it took 10 years longer and nearly $100 million more to complete than was originally planned. One major reason was the government’s insistence on starting construction early, despite the fact that plans were not yet finished.
Example #2 – The Canadian Pacific Railway
The Canadian Pacific Railway was finished four years late and more than $20 million over budget, largely because of a failure to plan for the difficulties over building through mountain ranges and over the Canadian Shield. The eventual completion of the project required the labor of more than 15,000 Chinese workers, an example of how failure to adequately plan large projects can have a great human cost.
How to avoid it
The planning fallacy is best avoided by incorporating outside information into the planning process, rather than relying solely on intuition. Other strategies, such as setting specific intentions to implement a plan, envisioning oneself carrying out the plan, and segmenting large projects into smaller subtasks, can also help generate more accurate estimates about how costly something will really be.
Sources: