Tendence souhlasit (Acquiescence bias) je kategorie zkreslení odpovědí běžná v průzkumech, kdy mají respondenti tendenci vybírat pozitivní variantu odpovědi nebo neúměrně častěji označovat pozitivní konotaci.
Respondenti tak činí, aniž by zvažovali obsah otázky nebo své “skutečné” preference. Zkreslení se někdy označuje jako “souhlasné stanovisko” a je to tendence respondenta souhlasit s výrokem, když má pochybnosti.
Otázky ovlivněné souhlasným zkreslením mají následující podobu: je předložen podnět v podobě tvrzení, po němž následují možnosti odpovědi “souhlasím/nesouhlasím”, “ano/ne” nebo “pravda/nepravda”. Například respondentovi může být předloženo tvrzení “Zahradničení mi dělá radost” a pak se očekává, že vybere buď “souhlasím”, nebo “nesouhlasím”. Takovéto formáty otázek mají v oblibě jak tvůrci průzkumů, tak respondenti, protože je jednoduché je vytvořit a odpovídat na ně.
Toto zkreslení je zvláště časté v případě průzkumů nebo dotazníků, které jako podněty používají truismy, jako např: “Je lepší dávat než dostávat” nebo “Nikdy nebýt věřitelem ani dlužníkem”. Zkreslení souhlasu může vnášet systematické chyby, které ovlivňují platnost výzkumu tím, že zaměňují postoje a chování s obecnou tendencí souhlasit, což může vést k mylným závěrům. Výzkumy naznačují, že podíl respondentů, kteří toto chování provádějí, se pohybuje mezi 10 a 20 %.