Kdybyste se prosím nyní zaměřili na své tělo a při opravdu dobré vůli mu mohli věnovat veškerou pozornost. Zde chcete přijímat to nejcennější, proto musí každý sedět s otevřenými dlaněmi a musí mít své toužebné přání v srdci, musí Boha prosit, aby mu dal to, čeho mu je opravdu zapotřebí. Když budete vždy takto činit, přátelé, budete přijímat nejen něco, budete přijímat a cítit to, čeho si vaše tělo žádá, co vaše tělo potřebuje.“ …“Ten, kdo se zabývá svou chorobou, drží ji pevně při sobě a uzavírá tak cestu Boží síle.” …“Neléčím já, nýbrž Ono, vede člověka k uzdravení, mě neděkujte, děkujte Bohu
Kdo přijme a kdo má právo na vyléčení?
Právo má ten, kdo má v sobě víru v Boha a kdo s ní zamýšlí žít. Dále jsou lidé, kteří již před léty víru v Boha dali stranou a naopak ji poskvrnili špínou a blátem. Dávám vám na vědomí, že vy všichni, kteří zde v tomto velkém božím světě žijete, jste jen děti Boha. Jediný lékař, lékař všech lidí je a zůstane náš Bůh. Jen On může pomoci. Pomáhá ale jen tomu člověku, který k němu našel cestu, nebo je, jak jsem již říkal, připraven touto cestou jít, přijmout víru a žít s ní.
Cesta ke zdraví
Mé objevení na veřejnosti a má slova pomohla často lidem ke zdraví, jak lidem chudým, tak bohatým, mladým nebo starým. Pro všechny tyto příklady platí jedno: Neuzdravuji já, nýbrž uzdravuje ONO! Toto ONO se jmenuje dobro, toto ONO se jmenuje Bůh. To znamená, přihlásit se k životu a k pořádku, který v něm panuje. Kdo se vzdá tohoto pořádku a tím i víry v Boha a sebe sama, ten onemocní. Čím více se oddává své nemoci, tím silnější je její vláda nad ním. Člověk se zaplétá do svých vlastních myšlenek. Z této velmi nebezpečné spleti ho chci vysvobodit. Moje slovo vzbuzuje jeho víru, víru v Boha a v sebe sama. Tím se mu dostává síly k tomu, aby se vymanil ze spleti zatěžujících myšlenek. To urovnává cestu k pořádku a ke zdraví. Kdo se uzdraví, ten také znovu získal víru.