Polyvagální teorie

Polyvagální teorie je neurobiologická teorie vyvinutá Dr. Stephenem Porgesem, uznávaným neurovědcem a psychologem. Teorie byla poprvé představena koncem 90. let 20. století a od té doby si získala značnou pozornost v oborech, jako je psychologie, psychiatrie, neurověda a terapie traumatu.

Teorie přináší pochopení autonomního nervového systému (ANS), který je zodpovědný za regulaci různých fyziologických procesů v těle. ANS má dvě hlavní větve: sympatický nervový systém (SNS) a parasympatický nervový systém (PNS). Tyto dvě větve pracují v tandemu a udržují rovnováhu fyziologických reakcí těla na různé situace.

Celkově polyvagální teorie nabízí komplexní rámec pro pochopení vzájemného působení autonomního nervového systému, sociálního chování, emoční regulace a adaptivních reakcí na hrozby a signály bezpečí. Ukázalo se, že je cenná v oblasti psychologie, psychoterapie, léčby traumat a mezilidských vztahů. Polyvagální přístupy lze aplikovat všude tam, kde dochází k interakci mezi lidmi – tedy v podstatě všude: doma, v komunitách a skupinách, ve školství, v sociální sféře, v lékařské péči a také v korporátních společnostech i malých firmách. Všude tam, kde je mezilidský vztah a komunikace primárním aspektem a prioritou.

Polyvagální teorie popisuje, že ANS (autonomní nervový systém) funguje prostřednictvím tří hierarchických okruhů, z nichž každý je spojen s jinou úrovní adaptivního chování a reakcí na vnímanou hrozbu nebo signály bezpečí.

Tyto tři základní okruhy jsou:

  1. Systém sociální angažovanosti: Nejvyspělejší a nejnověji vyvinutý okruh, spojený s PNS (parasympatický nervový systém). Je zodpovědný za podporu sociální interakce, komunikace a emoční regulace. Když je aktivován, pomáhá nám navázat kontakt s ostatními, cítit se bezpečně a klidně.
  2. Sympatický systém boje nebo útěku: Tento okruh je součástí SNS (sympatický nervový systém) a je zodpovědný za mobilizaci tělesných zdrojů v reakci na vnímané hrozby. Připravuje tělo na reakce „bojuj, nebo uteč“, když čelí nebezpečí nebo stresu.
  3. Dorzální vagové vypnutí: Tento okruh je spojen se starším, primitivnějším aspektem PNS. Aktivuje se v extrémních situacích ohrožení života nebo když jedinec vnímá, že únik nebo obrana nejsou možné. V takových situacích tělo šetří energii tím, že se vypne, což vede ke znehybnění nebo kolapsu.

Zdroj: https://polyvagalniteorie.cz