Prediktivní kódování (také nazývané prediktivní zpracování) je koncept v kognitivní neurovědě a teorii vnímání, který popisuje způsob, jakým naše mozek vytváří předpovědi a predikce o budoucích událostech na základě předchozích informací a zkušeností. Tento přístup se zaměřuje na to, jak mozek aktivně generuje a aktualizuje vnitřní modely světa, které slouží k předpovídání budoucích vjemů a událostí.
Podle teorie prediktivního kódování mozek neustále vytváří předpovědi o tom, co se bude stát na základě interpretace vstupních podnětů a srovnání s vnitřními modelem světa. Tento vnitřní model je tvořen kombinací předchozích zkušeností, učení, očekávání a kontextuálních informací. Na základě těchto předpovědí a porovnání s aktuálním vstupem mozek aktualizuje své vnímání a přizpůsobuje se novým situacím.
Prediktivní kódování umožňuje mozku efektivně zpracovávat vstupní informace a minimalizovat překvapení nebo nekonzistence s očekáváními. Pomáhá nám předvídat a interpretovat vjemové podněty, rozpoznávat vzorce a struktury v datech a lépe porozumět světu kolem nás. Tento koncept se uplatňuje v různých oblastech vědy, včetně neurovědy, kognitivní psychologie, robotiky a umělé inteligence, kde je využíván k vytváření modelů a systémů s přediktivními schopnostmi.
Anglický termín “prior” se používá pro realita a to, že nějak je nebo bude. Stávající sadu priorů pak každým pohledem do světa mozek testujeme. okamžik neshody mezi očekáváním (prior) a novým stimulem je označovaný jako predikční chyba, jinak také překvapení.
Koncept predikčního mozku předkládá vcelku ucelenou teorii vysvětlující nejen to, jak selekcí informací vytváříme obraz světa, ale také jak vzniká řada typických psychiatrických příznaků.
Zdroj: https://chat.openai.com/