Deklinismus je tendence vidět minulost v příliš pozitivním světle a současnost nebo budoucnost v příliš negativním světle, což nás vede k přesvědčení, že věci jsou horší než dříve. Deklinismus je často pocitem, který se chová k celkovému stavu země, společnosti nebo instituce, s názorem, že upadá nebo se zhoršuje.

Deklinismus pojmenoval německý historik Oswald Spengler ve své knize Úpadek Západu. Vyšla po první světové válce a spekulovala o tom, že každá civilizace je předurčena k zániku, který je součástí určitého cyklu.7 Uvážíme-li pesimistickou atmosféru, která následovala po první světové válce, může být předpověď nevyhnutelného zániku pochopitelná. Přesto máme i dnes tendenci věřit v deklinismus. Studie provedená společností YouGov v roce 2015 ukázala, že 71 % účastníků si myslí, že se svět zhoršuje, a pouze 5 % účastníků si myslí, že se svět zlepšuje.

V přítomnosti máme tendenci soustředit se na negativní věci, které se dějí, což je instinktem pro přežití, abychom byli stále ve střehu a hledali hrozby, které by nám mohly ublížit. Protože při přemýšlení o minulosti nemusíme mít stejný instinkt přežití, je pravděpodobnější, že si budeme pamatovat pozitivní vzpomínky. Když porovnáváme svůj negativní pohled na současnost s pozitivním pohledem na minulost, snadno si myslíme, že je to stále horší a horší.

Když přistupujeme ke světu s negativním smýšlením, je pak pravděpodobnější, že budeme vyhledávat informace, které toto smýšlení potvrzují. Tomuto jevu se říká konfirmační zkreslení a vede k opakovanému a začarovanému kruhu determinismu, který může negativně ovlivnit naše emoce, zdraví a rozhodování.

Když máme pocit, že stav světa upadá, pravděpodobně z toho budeme vinit politickou elitu. Nastupující političtí vůdci mohou využít úpadku tím, že se budou prezentovat jako odlišní od současných vůdců a budou používat jazyk, který připomíná navrácení věcí do stavu, v jakém kdysi byly. Deklinismus tak umožňuje populistickým kampaním získat na síle a může odklonit lidi od jejich politické strany.

Deklinismus v nás vyvolává pocit docela beznadějného stavu naší společnosti a problémů, kterým čelí. Tyto pesimistické pocity jsou dále umocňovány zpravodajskými kanály, které upoutávají naši pozornost násilnými titulky. Pokud věříme, že úpadek je nevyhnutelný, je nepravděpodobné, že budeme motivováni k nějaké akci. Úpadek se stává sebenaplňujícím se proroctvím, kdy kvůli tomu, že nepodnikáme nic proti problémům, kterým čelíme, jsou stále horší a horší.

Emoce, zejména ty negativní, mají silný vliv na naše rozhodování. Ztěžují nám racionální a logické rozhodování. Abychom se ubránili deklinismu, můžeme se pokusit připomenout si, že nostalgie pokřivuje náš pohled na minulost a negativní předsudky dělají totéž pro naši přítomnost. Abychom změnili svůj pohled na současnost, můžeme vyhledávat a zapisovat pozitivní statistiky a příběhy, které se dějí, abychom si připomněli, že věci nejsou vždy tak špatné, jak se mohou zdát.

• Spruyt, B., Keppens, G., & Van Droogenbroeck, F. (2016). Who supports populism and what attracts people to it? Political Research Quarterly, 69(2), 335-346. https://doi.org/10.1177/1065912916639138
• Etchells, P. (2018, February 14). Declinism: Is the world actually getting worse? The Guardian.
• Chavern, D. C. (2014, October 14). Chavern: America must choose not to decline. Statesman News Network. https://www.statesman.com/news/20141014/chavern-america-must-choose-not-to-decline
• Singer, P. (2011, October 9). Is violence history? The New York Times - Breaking News, World News & Multimedia. https://www.nytimes.com/2011/10/09/books/review/the-better-angels-of-our-nature-by-steven-pinker-book-review.html
• Mann, J. (2017, August 8). What do you mean, the good old days? The Guardian. https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2012/apr/28/housewives-fifties-good-old-days
• COVID19 recovery. (n.d.). COVID19 RECOVERY. https://www.covid19recovery.net/about-us
• Gopnik, A. (2011, September 12). Decline, fall, rinse, repeat. The New Yorker. https://www.newyorker.com/magazine/2011/09/12/decline-fall-rinse-repeat
• Sutin, A. R., Terracciano, A., Milaneschi, Y., An, Y., Ferrucci, L., & Zonderman, A. B. (2013). The effect of birth cohort on well-being. Psychological Science, 24(3), 379-385. https://doi.org/10.1177/0956797612459658
• Elchardus, M. (2017). Declinism and Populism. Clingendael Spectator 3, 71(1), 1-10. https://spectator.clingendael.org/pub/2017/3/_/pdf/IS-2017-3-elchardus.pdf https://www.theguardian.com/science/head-quarters/2015/jan/16/declinism-is-the-world-actually-getting-worse
• Neimanis, A., Åsberg, C., & Hedrén, J. (2015). Four problems, four directions for environmental humanities: Toward critical Posthumanities for the Anthropocene. Ethics and the Environment, 20(1), 67. https://doi.org/10.2979/ethicsenviro.20.1.67

Zdroj: https://thedecisionlab.com/biases/declinism
Překlad: https://www.deepl.com/translator