K haló efektu dochází tehdy, když naše pozitivní dojmy z lidí, značek a produktů v jedné oblasti vedou k pozitivním pocitům v jiné oblasti. Toto kognitivní zkreslení nás vede k tomu, že často odsuzujeme, aniž bychom k tomu měli důvod.

Wikipedie: Haló efekt (z angličtiny halo; z latiny effectus = způsobený, výsledný; v latině effectum = účinek, dosah) je termín amerického behavioristického psychologa E. L. Thorndika, který označuje druh sociální percepce, globální chybu v posuzování lidí, když jsou posuzováni podle celkového dojmu, kterým na nás určitý jedinec zapůsobil – ať už kladným nebo záporným. Dochází k převládnutí prvního nebo nejsilnějšího dojmu, takže ten pak potlačí všechny ostatní vjemy, čímž brání jejich správnému rozlišení a zhodnocení.[1] Pokud je např. první celkový dojem o člověku příznivý, později se celé jeho chování, rysy a jednání hodnotí kladně. V případě záporného dojmu se na jednání člověka dívá prioritně záporně. Je založen na zjednodušujících a zobecňujících předsudcích. Haló-efekt je jednou z chyb prvního dojmu a může určovat rozvíjení laické psychologie, tedy posuzování vnímané osoby. Spíše bychom však tento efekt měli označovat za laickou chybu v sociální percepci osob.

K haló efektu dochází proto, že lidské sociální vnímání je konstruktivní proces. Když si vytváříme dojmy o druhých, nespoléháme se pouze na objektivní informace, ale aktivně si vytváříme obraz, který zapadá do toho, co již známe. Výsledkem je, že naše obecné vnímání lidí a věcí zkresluje naši schopnost posuzovat jiné vlastnosti.

Jeden příklad haló efektu můžeme najít v oblasti medicíny. Lékaři mohou někdy předpokládat, že pacient je zdravý, protože se jim zdá “zdravý”. Bez dalších testů však lékař nemůže s jistotou vědět, zda je pacient zcela zdravý.

Druhý příklad haló efektu lze pozorovat ve školství. Výzkumy ukázaly, že studenti s nejatraktivnějšími fyzickými vlastnostmi nebo nejatraktivnějšími jmény dostávají nejvyšší známky. I když jsou učitelé zkušení, mohou se do této kognitivní pasti dostat.

Krizoví manažeři věří v hodnotu pověsti organizace před krizí. Ta by mohla vytvořit haló efekt, který organizaci během krize chrání. Pokud má organizace před krizí dobrou reputaci, je méně pravděpodobné, že bude během krize poškozena.

Chcete-li minimalizovat pravděpodobnost, že se necháte ovlivnit haló efektem, můžete využít různé techniky kognitivního odbourávání, například zpomalení procesu uvažování. Například byste se měli pokusit vytvořit si o někom při prvním setkání dva různé vjemy. Postupem času, jak budete danou osobu poznávat, se vám podaří spojit se s jedním vnímáním více než s druhým.

• Schouteten, J. J., Gellynck, X., & Slabbinck, H. (2019). Influence of organic labels on consumer's flavor perception and emotional profiling: Comparison between a central location test and home-use-test. Food research international (Ottawa, Ont.), 116, 1000–1009. https://doi.org/10.1016/j.foodres.2018.09.038.
• Wade, T.J., DiMaria, C. (2003). Weight Halo Effects: Individual Differences in Perceived Life Success as a Function of Women's Race and Weight. Sex Roles 48, 461–465. https://doi.org/10.1023/A:1023582629538.
• Thorndike, E.L. (1920). A constant error in psychological ratings. Journal of Applied Psychology, 4(1), 25–29. https://doi.org/10.1037/h0071663.
• Harvey, S. M. (1938). A preliminary investigation of the interview. British Journal of Psychology. General Section, 28(3), 263–287. https://doi.org/10.1111/j.2044-8295.1938.tb00874.
• Talamas, S. N., Mavor, K. I., & Perrett, D. I. (2016). Blinded by Beauty: Attractiveness Bias and Accurate Perceptions of Academic Performance. PloS one, 11(2), e0148284. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0148284.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hal%C3%B3_efekt
Zdroj: https://thedecisionlab.com/biases/halo-effect
Překlad: https://www.deepl.com/translator