Předpojatost významnosti (Salience Bias) (známé také jako percepční významnost) se objevuje, když se soustředíme na předměty nebo informace, které jsou obzvláště pozoruhodné, zatímco ty, které nejsou tak významné, odsouváme stranou. Lidé však mají tendenci tento rozdíl přehlížet, protože se jim často zdá z objektivního hlediska nepodstatný.

Zkreslení zřetelnosti vzniká v důsledku kontrastu (často neočekávaného) mezi předměty a jejich okolím, jako je černá ovce ve stádu bílých ovcí nebo osoba telefonující v tichém výtahu. Může být důsledkem řady emočních nebo kognitivních faktorů, nikoli nutně nějakého fyzického prvku v zorném poli osoby.

Mnoho lidí má při používání internetu velké obavy o ochranu svých osobních údajů. Pokud však nějaký výrazný aspekt webové stránky upoutá pozornost jednotlivce, s radostí poskytne své osobní údaje, aniž by zvažoval následky. Lidé si proto musí při používání internetu udržovat povědomí o zkreslení z hlediska salience.

Při nákupu nového automobilu spotřebitelé vědí, že by měli brát ohled na spotřebu paliva, přesto je přitahují atraktivní vlastnosti automobilu, které neposkytují žádnou finanční pobídku. Mnoho spotřebitelů si nakonec koupí vůz, který má atraktivní vlastnosti, přestože to nebylo finančně rozumné rozhodnutí.

K salience bias dochází tehdy, když se rozhodujeme na základě faktorů, které se nám zdají nejvýznamnější. Když si uvědomíme, že je toto zkreslení ve hře, může nám to umožnit ustoupit a správně vyhodnotit rozhodnutí, které brzy učiníme. Ačkoli udržování povědomí o tomto zkreslení není “stříbrnou kulkou”, která by zajistila, že naše rozhodnutí budou vždy dobře informovaná, může zmírnit některé škodlivější dopady tohoto zkreslení.

Překlad: https://www.deepl.com/translator

The salience bias (also known as perceptual salience) occurs when we focus on items or information that are especially remarkable while casting aside those that lack prominence. Yet, people tend to overlook this difference because it often appears irrelevant from an objective point of view.

Why it happens The salience bias arises from a contrast (often unexpected) between items and their surroundings, such as a black sheep in a herd of white sheep, or a person talking on the phone in a quiet elevator. It can be the result of a host of emotional or cognitive factors, not necessarily from some physical feature in the person’s field of view.

Example #1 - The privacy paradox Many people are very worried about protecting their personal information when using the internet. However, if a salient aspect of a website catches an individual’s eye, he or she will happily give out personal information without considering the consequences. People must, thus, maintain awareness of the salience bias when using the internet.

Example #2 - Purchasing a new car When shopping for a new car, consumers will know that they should consider fuel efficiency, yet they are drawn to attractive features of the car that provide no financial incentive. Many consumers ultimately purchase a car that has salient features despite the fact that this was not the financially prudent decision.

How to avoid it The salience bias occurs when we base our decisions on factors that appear most salient. When we are aware that the bias is at play, it can enable us to step back and properly evaluate the decision that is soon to be made. Though maintaining awareness of the bias is no ‘silver bullet’ that can ensure our decisions are always well-informed, it can mitigate some of the more detrimental impacts of the bias.

Sources:

• Armenia, G. (2013). Lazy Thinking: How Cognitive Easing Affects the Decision Making Process of Business Professionals. Honors College Theses. 126. https://digitalcommons.pace.edu/honorscollege_theses/126.
• Verena et al. (2018). Overcoming Salience Bias: How Real-Time Feedback Fosters Resource Conservation. Management Science, 64(3), 1458-1476.
• Bollinger et al. (2010). Calorie posting in chain restaurants. National Bureau of Economic Research.
• Milkman, K. L., Rogers, T., & Bazerman, M. H. (2008). Harnessing Our Inner Angels and Demons: What We Have Learned About Want/Should Conflicts and How That Knowledge Can Help Us Reduce Short-Sighted Decision Making. Perspectives on Psychological Science, 3(4), 324–338. https://doi.org/10.1111/j.1745-6924.2008.00083.x
• Taylor, S. E., & Fiske, S. T. (1975). Point of view and perceptions of causality. Journal of Personality and Social Psychology, 32(3), 439–445. https://doi.org/10.1037/h0077095
• Schenk, D. H. (2011). Exploiting the Salience Bias in Designing Taxes, 28 Yale J. https://digitalcommons.law.yale.edu/yjreg/vol28/iss2/2.
• Kehr, F. (2016). Feeling and thinking: On the role of intuitive processes in shaping decisions about privacy (Doctoral dissertation, Universität St. Gallen).
• Allcott, H. and Wozny, N. (2014). Gasoline Prices, Fuel Economy, and the Energy Paradox, The Review of Economics and Statistics, 96, issue 5, 779-795. https://EconPapers.repec.org/RePEc:tpr:restat:v:96:y:2014:i:5:p:779-795.

Zdroj: https://thedecisionlab.com/biases/salience-bias