Efekt odměny (Overjustification Effect): Odměnou za práci se negativně ovlivňuje přirozená radost i motivace z práce samotné, ale naopak odměnou se může pozitivně podpořit způsob, jakým byla práce vykonávána.

Předpojatost významnosti (Salience Bias): Výraznému, ale malému detailu jsme schopni přikládat větší váhu, než známé a významější skutečnosti.

Sexuální předsudek (Sexual Overperception): Vidíme to, čemu věříme (subjektivní pravda), přičemž tato přesvědčení nemusí být vždy pravdivá (jiná subjektivní pravda).

Reflektorový efekt (Spotlight Effect): Máme pocit, že se na nás ostatní lidé soustředí více, než je tomu ve skutečnosti.

Sugestibilita (Suggestibility): Sugesce a navádění může ovlivnit interpretace zpomínek, což se nejvíce projevuje u dětí, protože jsou velmi tvárné.

Klam přeživších (Survivorship Bias): Jedinec považuje viditelnou úspěšnou podskupinu za celou skupinu, bez ohledu na možné další variace.

Pygmalionský efekt (The Pygmalion effect): Máme tendenci plnit něčí očekávání a přejímát postoje druhých o naší osobě samotné, například sebedůvěra, pracovitost atd.

Apofenie (anglicky Apophenia): Tendence hledat smysluplné vzory nebo vztahy v náhodných nebo chaotických datech.

Iluze nadpůměrnosti (Dunning-Krugerův efekt - above-average): Mnoho lidí se domnívá, že jsou lepší než většina ostatních.

Zkreslení sloužící sobě (self-serving bias): Mechanismus, podle něhož úspěchy připisují lidé sobě, zatímco neúspěchy svádějí na vnější okolnosti.

Konfirmační zkreslení (confirmation bias): Je tendence, podle níž si vybíráme a interpretujeme informace tak, aby potvrzovaly naše vlastní očekávání. “Nehledáme objektivní fakta, případně protikladné názory, ale hledáme (většinou nevědomě) informace, které nám dávají za pravdu.”

Efekt prvního dojmu (primacy effect): Popisuje tendenci našeho mozku dopustit, aby informace, které vnímáme jako první, ovlivňovaly naše následné dojmy (viz Asch: inteligentní, pilný, impulzivní, kritický, tvrdohlavý, závistivý)

Pozornostní selekce (attentional bias): Popis tendence, že lidé spíše vnímají to, co vnímat chtějí, případně na co soustředí svou pozornost - nezávisle na tom, zda je to relevantní nebo ne.

Klam dostupnosti (availability bias): Informace, které nám jsou předkládány (především prostřednictvím médií), nám připadají rozhodně relevantní a ovlivňují naše rozhodování.

Naše pozornost se koncentruje vždy na to, co očekáváme. A všechno, co je mimo toto úzké spektrum, prostě vytěsníme, nevšímáme si toho, považujeme to za irelevantní.

Kognitivní disonance: Vzniká tím, že člověk má několik kognicí (vnímání, myšlenky, názory, postoje, přání a úmysly), které spolu nejsou slučitelné.

Efekt primingu: Ovlivnění zpracování podnětu (kognice) tím, že se předchozím podnětem nasměrují následující asociace a tím se manipuluje i chování dotyčného (první informace ovlivňuje to, jak budeme reagovat na druhou informace).

Sebenaplňujícím proroctvím: Předpověď, které sami věříme, se naším přímým nebo nepřímým jednáním skutečně vyplní.

Efekt kotvení: První číslo dokáže ovlivnit následující nezávislý číselný úsudek (kolo štěstí).

Sociální důkaz: Když něco dělá hodně lidí, tak máme pocit, že to musí být správně.

Přehnaný optimismus: Lidé věří, že ve srovnání s ostatními jsou méně ohroženi negativními důsledky.

Selektivní vnímání: Vede nás například k tomu, že si vybíráme, aby jsme si potvrdili, to co si potvrdit chceme.”

Plynulost zpracování (processing fluency) Popisuje fenomén, že náš mozek upřednostňuje jednoduché informace.

Kulturní předsudek: Obecný fenomén, že ostatní považujeme za méně důvěryhodné, pokud nepatří k našemu společenství (nejsou “jedním z nás“).

Halo efekt: Jedna pozitivní vlastnost zastíní všechny ostatní a pak celkově hodnotíme pozitivně (např. vzhled).

Efekt rohů (horns effect): Pokud je první informace o člověku negativní, tak může zastínit všechny jeho zbylé pozitivní vlastnosti.