Cesta:

• Poznat stav pozorovatele (bytí ničím v srdci jako světlo) a umět ho vyvolat.
• Udržet stav při jednoduchých činnostech a nekalit mysl zvenčí, následně udržet stav při přemýšlení a pak i v emocích.
• Všechno ať samo plyne (je to tak jak má být), ať ve věcech násilnost není. (Jan Amos Komenský)

Přístup:

• Příčinou utrpení je tělo, svět a satan (Jan Amos Komenský).
• Tělu poskytovat jen to nezbytně nutné, ale nedělat násilí sám na sobě. Do světa šířit lásku tak, že se nestydíme za své činy (stačí doslova dodržovat desatero).
• Tam kde je přineseno světlo, tma mizí bez boje (satan - určitá forma nevědomosti), takže stačí svítit skrz odříkání a obětování vlastního komfortu (tvůrčí vzdor).

Tvorba:

• Triáda šťastných lidí: Vědět (dobrá myšlenka, mít ji v srdci), chtít (dobré slovo), umět (dobrý čin).
• Tvůrčí vzdor vyžaduje charakter, odvahu a lásku (humor je kořením).
• Nikomu nic nevysvětlovat (činy dostačují) , přátelé to nepotřebují a nepřátelé tomu neuvěří. (Michelangelo Buonarroti)

Pravda:

• Pozorovatel vidí překážky a závislosti (vasany, síly ega), které pozorováním rozpouští.
• Pozornost je zakotvena ve Zdroji (Absolutno).
• Pravda (stav bez ega) je živinou pozorovatele.

Teď:

• Představa absolutna (pocit úcty, oddanosti, odevzdání), nadšení z lásky k pravdě a uskutečněného stavu.
• Teď určuje pozornost (ÓM, dlouhý nádech a výdech, bez myšlenkové verbalizace).
• Obrátit mysl dovnitř, do Já (do duše a pak všude kolem) a takto se stát nezaujatým svědkem všeho, co se odehrává (obrátit pozornost na pozornost).

Bdělost:

• Kdo je ten, kdo pozoruje? (pomůcka, nikoliv předmět tázání)
• Všichni jsme pozorovateli a pozorovanými (jednota, soužití).
• Pozorovatel je univerzální indiferentní pokorný nástroj bez času ani prostoru.

Vnímání:

• Odkládám své ego (dživa), jdu s pokorou za myšlenky přitahován podstatou.
• Nejsem tělem, myslí ani pocity.
• Jsem pozorovatel (utvrzení představy, že stav již nastal).

Uskutečnění:

• Vnímám odosobněně, nesobecky a nedualisticky (indiferentní objektivizace).
• Ztratil jsem tělesnost, subjektivitu, individualitu a časoprostor (není já, ty, on, jméno, barva ani tvar).
• Teprve teď pozoruji kladně a pravdivě (vyrovnaný stav).

Realita:

• Sat (existence, bytí).
• Čit (poznatelnost, vědomí).
• Ananda (přitažlivost, láska, blaženost - jaksi obyčejná a přece k ní nelze nic přidat ani z ní nic odebrat).

Nazírání:

• Příčina utrpení je nevědomost. (Gautama Buddha)
• Láska k Já (láska lásce nepřekáží) umožňuje vcítit se do podstaty, skrz kterou lze nazírat na podstatu všeho ostatního, protože jen stejné se poznává stejným.
• Jde o stav rozšířeného vědomí do vědomí všeho ostatního, což je základ poznání.