Zákony jsoucna
Jsoucno je filosofický pojem, který označuje vše, co existuje. Znamená to jednoduše “to, co je”. Jsoucno zahrnuje všechny věci, jevy a bytosti bez ohledu na jejich konkrétní povahu nebo formu.
Nezapomínejme, že myšlenka je také jsoucnem, protože se výrazem snažíme zahrnout vše, co existuje, a to nejen fyzické objekty, ale i nehmotné jevy, jako jsou myšlenky, pocity atd. Jsoucna tak lze zkoumat na různých úrovních pomocí vědy a filozofie.
1. Nekonečno
Jsoucen je ze samé podstaty neomezený počet, ale můžeme je kategorizovat, pozorovat, popisovat, analyzovat, srovnávat, měřit, modelovat, vytvářet, ničit, ignorovat, zkoumat, vysvětlovat a takhle bychom tu mohli být do nekonečna.
2. Jednota
Jsoucno má vždy vztah k nějakému jinému jsoucnu a mohou být různé povahy, kauzální, časový, prostorový, funkční, logický atd. Z toho plynou důsledky typu komplexnost, interakce, dynamika, závislost, relativita, ale také to, že vše je nakonec propojeno se vším.
3. Jedinečnost
Pokud máme nekonečné množství jsoucen a vztahů, pak lze předpokládat, že je každé jsoucno ve svém kontextu jedinečné. Jsoucna tak nabývají na vlastnostech, kvalitách, charakteristikách atd.
4. Rovnost
Projevem a podstatou všech jsoucen je jednoduše bytí. Na této úrovni jsou si všechny jsoucna rovny. Člověkem stejně jako jsoucno má kladné a záporné vztahy. K čemu jinému bychom měli mít kladný vztah, než k bytí? Svět nám předkládá opravdu něco nevídaného a ve veškeré jeho složitosti nám postačuje prostě a jednoduše vědomě být.