This is an old revision of the document!
Zákon jsoucna
Jsoucno je filosofický pojem, který označuje vše, co existuje. Znamená to jednoduše “to, co je”. Jsoucno zahrnuje všechny věci, jevy a bytosti bez ohledu na jejich konkrétní povahu nebo formu.
Nezapomínejme, že myšlenka je také jsoucnem, protože se výrazem snažíme zahrnout vše, co existuje, a to nejen fyzické objekty, ale i nehmotné jevy, jako jsou myšlenky, pocity atd. Jsoucna tak lze zkoumat na různých úrovních pomocí vědy a filozofie.
1. Jsoucen je ze samé podstaty neomezený počet, ale můžeme je kategorizovat, pozorovat, popisovat, analyzovat, srovnávat, měřit, modelovat, vytvářet, ničit, ignorovat, zkoumat, vysvětlovat a tak bychom tu byli do nekonečna.
2. Některá jsoucna mají mezi sebou vždy nějaký vztah a mohou byt různé povahy kauzální, časový, prostorový, funkční, logický atd. viz zákon 1. Z toho plynou důsledky typu komplexnost, propojenost, interakce, dynamika, závislost, relativita atd. viz zákon 1.
3. Pokud máme nekonečné množství jsoucen a vztahů, pak lze předpokládat, že je každé jsoucno ve své podstatě jedinečné. Jsoucna tak nabývají na vlastnostech, kvalitách, charakteristikách atd. viz zákon 1.
Projevem a podstatou jsoucna je jednoduše bytí. Pokud jsme člověkem k něčemu máme automaticky kladné a záporné vztahy, jaké to překvapení a když se nad tím člověk zamyslí, tak k čemu jinému by měl mít kladný postoj, než ke svému bytí, tak jak je? Svět nám předkládá opravdu nevídané, protože ve veškeré jeho složitosti je jednání každého jsoucna naprosto stejné a jednoduché.