“Nejsilnější podnět k činům získá člověk vždy prostřednictvím citů.”
Carl von Clausewitz”

Excerpt From Manipulativní rétorika Jachtchenko Wladislaw https://itunes.apple.com/WebObjects/MZStore.woa/wa/viewBook?id=0 This material may be protected by copyright.

“Emoce obvykle reprezentuje zesíleně nabuzený myšlenkový vzorec, kvůli jehož často silným energetickým nábojům není zpočátku snadné zachovat si dostatečnou duchapřítomnost, abychom ji byli schopni pozorovat. Emoce se vás chce zmocnit, a pokud si nezachováte dostatečnou duchapřítomnost, obvykle se jí to podaří.“
Eckhart Tolle, The Power of Now (česky Moc přítomného okamžiku, Pragma 2016)

Emoce (polární procesy, tedy buď pozitivní, nebo negativní) nejsou přímo kognitivní procesy, ale jsou úzce spjaty s kognitivními procesy. Emoce se týkají subjektivních pocitů, které vznikají v důsledku našeho vnímání a interpretace okolního světa, a které následně ovlivňují naše myšlení, chování a tělesné projevy.

Kognitivní procesy hrají významnou roli v procesu vzniku emocí. Například naše vnímání a interpretace situace může vést k určitému emocionálnímu stavu. Pokud si myslíme, že jsme v nebezpečí, můžeme se cítit úzkostně a bojovat nebo utíkat. Naopak, pokud si myslíme, že se nám daří, můžeme se cítit šťastně a spokojeně. Kognitivní procesy také ovlivňují to, jak dlouho emoce trvají a jak intenzivní jsou.

Kromě toho mohou emoce ovlivnit kognitivní procesy, jako je pozornost a paměť. Například, když jsme nervózní nebo rozrušení, může to ovlivnit naši schopnost soustředit se a udržet informace v paměti.

Celkově lze tedy říci, že emoce a kognitivní procesy jsou vzájemně propojeny a ovlivňují se navzájem v našem psychologickém a behaviorálním fungování.

Zdroj: https://chat.openai.com/