Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je terapeutický přístup, který se zaměřuje na propojení myšlení, emocí a chování jednotlivce. Skládá se z kombinace kognitivní terapie a behaviorální terapie.

Kognitivní terapie se zabývá identifikací a změnou neproduktivních myšlenek a přesvědčení, které mohou vést k nepříznivým emocím a chování. Pomocí různých technik, jako je kognitivní restrukturalizace, se terapeut snaží pomoci jednotlivci přehodnotit a nahradit negativní myšlenky pozitivními a realističtějšími.

Behaviorální terapie se zaměřuje na změnu konkrétních chování a naučení nových dovedností. Terapeut spolupracuje s klientem na identifikaci nežádoucího chování a následně na implementaci strategií, které vedou k pozitivním změnám. Techniky používané v rámci behaviorální terapie zahrnují například postupné expoziční terapie, která pomáhá jednotlivcům překonávat své obavy a fobie.

KBT má několik přínosů. Patří sem efektivní zvládání problémů spojených s úzkostí, depresemi, fobiemi, stresovými poruchami a řadou dalších psychických obtíží. Terapie je zaměřena na konkrétní problémy a poskytuje jednotlivcům nástroje a strategie, které mohou použít v každodenním životě.

Mezi potenciální negativa KBT patří možnost, že terapie není vhodná pro každého a že vyžaduje aktivní spolupráci klienta. Některým jedincům se může zdát obtížné změnit své myšlení a chování, a terapie tak může být náročná.

Příkladem použití KBT v praxi může být terapie osoby s obsedantně-kompulzivní poruchou (OKP). Terapeut by spolupracoval s klientem na identifikaci neproduktivních myšlenek spojených s obsese a vyvinul by strategie pro jejich změnu. Současně by se zaměřil na postupné snižování kompulzivních chování a pomoc klientovi překonat úzkost spojenou s těmito chováními. Terapeutický proces by se opíral o kombinaci kognitivních technik (změna myšlení) a behaviorálních technik (změna chování).

Zdroj: http://chat.openai.com/