Stav lásky a radosti

“Obvykle se nám zdá, že štěstí k nám přichází zvenčí. Ve skutečnosti zvenčí přichází štěstí tehdy, když vlastníme štěstí uvnitř. Štěstí nepřichází k vnitřně nešťastnému člověku, protože pokud přijde, ten člověk na něm začne být otrocky závislý. A pak se stav jeho duše zhorší, poněvadž závislost činí člověka agresivním, depresivním a člověk v konečném důsledku ztrácí to, kvůli čemu v duši zabíjí lásku. Úroveň vnějšího štěstí by neměla překročit úroveň štěstí vnitřního. A vnitřní štěstí je stav lásky a radosti. Takový stav vzniká tehdy, když přijímáme Boží vůli, když cítíme a uvědomujeme si, že svět je harmonický, když přijímáme svůj osud a chápeme, že neexistuje žádná náhoda a všechno, co se nám děje, že je pro nás to nejvyšší dobro a jakákoli nepříjemnost je impulsem pro náš rozvoj.

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                  Sergej N. Lazarev