• Ke smíru náleží následující:
• náhled, poznání, pochopení, přijetí, odpuštění, zpracování, naplnění, uvolnění
• upřímnost, poctivost (NB. odvaha), vyrovnanost, klid, lehkost, snadnost, radost
• dávat každému to, co mu přísluší: neboli být ‚spravedlivý‘ (NB. řec. diké, jež byla tou

nejvyšší a zastřešující ‚ctností‘, řec. areté), tzn. nechat svět světu, život životu, tělo tělu, sebe „sobě“, jelikož vše se samo postará o sebe.

• Všechny uvedené charakteristiky

smíru lze jedním slovem nazvat: Moudrost (řec. sofia, lat. sapientia).

• Smír je cestou k celistvosti a naplnění smyslu býtí ve formě lásky.