John B. Calhoun, americký etolog a sociální vědec, provedl experimenty zkoumající vliv hustoty populace na chování savců, především myší. Jeho nejznámější experiment, “Univerzum 25”, ukázal alarmující výsledky.

1. Ideální prostředí: Myši byly umístěny do prostředí s neomezenými zdroji (jídlo, voda, absence predátorů) a dostatečným prostorem. Populace zpočátku rychle rostla.
2. Kritická hustota: Jakmile hustota populace dosáhla kritické úrovně, začaly se objevovat výrazné změny v chování:
   • Zvýšená agresivita mezi samci.
   • Pasivita a izolace některých jedinců.
   • Rozpad rodičovského chování – matky zanedbávaly mláďata, což vedlo k jejich smrti.
   • Vznik tzv. “krásných samců” (The Beautiful Ones) – samců, kteří se izolovali a soustředili se výhradně na péči o svůj vzhled.
3. Kolaps populace: Navzdory dostatku zdrojů populace postupně klesla na nulu. Myši ztratily schopnost reprodukce a sociální vazby se zcela rozpadly.

Calhoun ukázal, že extrémní hustota populace vede k sociálnímu a behaviorálnímu kolapsu, což označil jako “behaviorální peklo”. Experiment byl interpretován jako varování pro lidskou společnost, zejména před:

• Přelidněním měst.
• Izolací jednotlivců a rozpadem sociálních struktur.
• Ztrátou schopnosti spolupracovat a udržovat komunitní vazby.

Přestože lidé mají složitější sociální struktury a schopnost řešit problémy než myši, Calhounův experiment zdůrazňuje důležitost vyváženého prostředí, dostatku osobního prostoru a zdravých sociálních vazeb.

Kolaps populace v experimentu Johna Calhouna není způsoben pouze hojností, ale kombinací psychologických, sociálních a behaviorálních faktorů. Klíčovými příčinami byly:

• Bez přirozeného stresu nebo výzev: Když myši nemusely bojovat o zdroje, ztratily přirozené mechanismy udržující společenskou dynamiku a smysl existence.
• Ztráta smysluplné aktivity: Hojnost vytvořila iluzi, že jedinci již nemají důvod spolupracovat, starat se o druhé nebo čelit výzvám, což vedlo k apatii, agresi a sobeckému chování (např. “krásní samci”).

• Nedostatek sociální rozmanitosti: Ve zdravé společnosti plní jedinci různé role (boj o přežití, reprodukce, péče o potomstvo, interakce). Když byly některé role odstraněny (např. boj o zdroje), společenství se rozpadlo.
• Narušení přirozených hierarchií: Dominantní a pečující role ztratily význam, což vedlo k chaotickému chování a destabilizaci sociálních vztahů.

• Sociální přetížení: Omezený prostor způsobil narušení přirozeného chování, zvýšený stres a agresivitu.
• Izolace: Mnozí jedinci se stáhli do sebe, aby unikli konfliktům, což vedlo k rozpadu komunit a neochotě spolupracovat.

• Rodičovské selhání: Bez stabilního sociálního prostředí matky zanedbávaly mláďata, což vedlo k jejich smrti a snížení populace.
• Selhání motivace k reprodukci: V přirozeném prostředí je péče o potomstvo hlavní smysl života. V experimentu tato motivace vymizela.

• Ztráta důvěry: Jedinci zažívali časté negativní interakce (např. boje), což vedlo k izolaci a narušení vztahů.
• Behaviorální extrémy: Někteří jedinci byli hyperaktivní a agresivní, jiní pasivní a vyhýbaví. Tato nerovnováha destabilizovala celé společenství.

I když lidé mají složitější sociální struktury a schopnost řešit problémy, experiment upozorňuje na rizika:

• Nadměrné hustoty populace a sociálního přetížení.
• Ztráty smysluplných aktivit, výzev a komunitních vazeb.
• Izolace jednotlivců v moderní společnosti.

Důležité je tedy udržovat prostředí, kde jsou zastoupeny všechny aspekty života – výzvy, spolupráce, osobní prostor i zdravé sociální vztahy.

Zdroj: ChatGPT