Weberův–Fechnerův zákon
Weberův-Fechnerův zákon říká, že vztah mezi fyzickým podnětem a jeho subjektivním vnímáním je nelineární, tj. pro intenzivnější podněty je složitější poznat rozdíl intenzity podnětu než pro slabší podněty.
Příklady
Vnímání hmotnosti
Weber přišel na to, že pokud máme dvě závaží – například 100 gramů a 105 gramů, je jednoduché rozlišit, které z nich je to těžší. Pokud ale vezmeme dvě závaží se stejným rozdílem hmotností, ale těžší, už to nepůjde poznat – například 500 gramů a 505 gramů nelze rozeznat.
Zrak
Pokud ve tmavé místnosti někdo rozsvítí světlo, lze to hned poznat. Pokud ale za jasného dne, kdy je celý pokoj prosvícený někdo rozsvítí světlo, už to nebude tak jednoduché.
Nalezení peněz
Pokud bezdomovec najde korunu, bude z toho mít radost a bude pro něj mít velký význam. Když ale bohatý člověk najde na zemi korunu, nemusí ji ani zvednout, protože to pro něj je tak malý obnos peněz, že mu na něm nemusí záležet.
Stárnutí
Čím je člověk starší, tím rychleji mu čas běží – intenzita (čas) se zvyšuje, a proto rozdíl intenzity (např. v 60 letech 1 rok) se zdá čím dál kratší – pro člověka se čas “zrychluje”, přijde mu, že každý další rok utekl rychleji.
Vězení
Pokud by byl člověk vězněný 6 měsíců, zdály by se mu 3 měsíce jako velmi dlouhá doba. Bude-li vězněn 20 let, 3 měsíce mu přijdou jako zanedbatelný časový úsek.
Viditelnost hvězd na obloze
Hvězdná velikost (magnituda) udává v astronomii jasnost objektu na obloze (nejjasnější je 1. mag, hranice pozorovatelnosti pouhým okem je 6. mag), přičemž stupnice byla subjektivně stanovena ve starověku (Hipparchos ve 2. století př. n. l.) a nově definována jako logaritmická jednotka s využitím Weber–Fechnerova zákona.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Weber%C5%AFv%E2%80%93Fechner%C5%AFv_z%C3%A1kon