Filozofický a epistemologický směr, který zdůrazňuje, že naše poznání je produktem evoluce, že je konstrukcí skutečnosti, takže co je skutečnost taková to nevíme. Ta skutečnost, kterou si vytváříme je obraz světa jako pragmatický založená orientace k životnímu prostředí, která se vyvíjela v jednotě s praxí. Obraz světa, který pokládáme za objektivní, je obraz světa, který je vlastní druhu homo sapiens sapiens, což neznamená, že tento obraz světa vyčerpává skutečnost jako takovou. Za hranicemi našeho konstruovaného světa, který je určitou pragmatickou pomůcku, proto abychom přežili a vyrovnali se souvisejícími problémy, může existovat i jiný svět a magie je tradiční pokus o komunikaci za hranice tohoto světa.
Prof. PhDr. Milan Nakonečný

Generální chyba nedoceněného mýtu, kdy se filozofie vydala cestou vysoce abstraktní, protože na člověka působí příklady v podobě okolí (otec, matka) nebo postavy mytologizované (hrdinové). Lidé by měli mít obecnou úctu k ideálům. Ve všech starých náboženství byla láska k matce Zemi, ale to se dnes vytrácí a lidé přistupují k jejím produktům jako k materiálu, který získává cenu, až po jejím zpracování. Pokud nemilujeme zemi, přírodu a tak dále, tak ji jednoduše neuchováváme.
Prof. PhDr. Milan Machovec