Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- blog:paradoxin [2025/09/27 10:48] – removed - external edit (Unknown date) A User Not Logged in
+++ blog:paradoxin [2025/09/27 10:48] (current) – ↷ Page moved from log:paradoxin to blog:paradoxin fk
@@ Line 1: / Line 1: @@
+====== Paradoxín ======
+Dle Wikipedie je paradox z řeckého paradoxos – nepodobný, náhlý, neočekávaný. Jedná se o tvrzení, které spojuje pojmy nebo výroky v běžném slova smyslu si odporující v neočekávaný, překvapivý, ale smysluplný celek. Nesmyslnost paradoxu je pouze zdánlivá. Podobný paradoxu je oxymoron, v němž však nejde o ucelenou myšlenku, ale jen o slovní spojení nebo slova, která se navzájem významově popírají[(https://cs.wikipedia.org/wiki/Paradox)].
+Jak může každý z nás cítit, v paradoxu je ukryta pomyslná esence tohoto světa, protože je to ryzí vyobrazením protipólů, které v neutrálním prvku mezi oběmi silami (naše bytí) vyjeví celistvost jedné arkány.
+Proč tomu tak je, se můžeme jen dohadovat, ale mohou nám pomoci hermetické spisy, které vysvětlují, že na pozadí jednoho prvku se vykresluje druhý a naopak. Z obou prvků vzniká prvek neutrální a všechny tři prvky tvoří celek, který má opět protipól, a tak můžeme pokračovat dál a dál (např. muž, žena, dítě, rodina, kmen). Obdobně lze vidět tuto strukturu ve fyzikálním světě (teplý, chladný, vlažný), duchovním (nejsvětější Trojice) no prostě na mnoha místech, a to i tam, kde si to ani neuvědomujeme.
+Spíše se tedy bavíme o trojnosti, kterou je protkána příroda a o které by se mohly napsat traktáty. Trojnost nám jednoduše ukazuje směr k celku. Aristotelův citát “Celek je víc než souhrn jeho částí.” se nám může zdát tedy jasný, ale vzhledem k neohraničenému prostoru a významu každé částice otevírá další otázky. Celek nám nebude nejspíše nikdy znám, protože sami jsme jen jednou částí v prostoru, který bychom potřebovali opustit pro jeho plné poznání, ale právě tato skutečnost nám nabízí směr nekonečného potenciálu.
+Vraťme se ale zpátky k paradoxu, který teď vnímáme trochu jinak, protože umožňuje vidění krásy světa ba co víc. Paradox umožnuje prožití této krásy a tento prožitek je jeden z nejsilnějších, a tedy i ideální moment v osobní transformaci. Bylo napsáno mnoho moudrých knih, ale text není pro nás biologicky dostatečně významný a stejně tomu je u přednášky či kurzu. V našem organismu rezonuje hlavně příklad, mýtus a otřes. To by měly být motivace, proč být například dobrým rodičem a jít příkladem, proč dětem předávat příběhy a proč je chránit proti ohrožujícím traumatům.
+Prožitek paradoxu lze vnímat jako intenzivní niterní otřes v dobrém i špatném. Jedná se o prostupující energii celku, která říkne více než tisíc slov. Pro prožitek paradoxu jsem si ve svém slovníku vyhradil slova paradoxín, což s nadsázkou nazývám i lékem pro život. Ano, prožitek paradoxu muže byt i velice léčivý a podle mě se jedná o jednu z vysokých frekvencí, které jsme schopni dosáhnout ve vědomém stavu, ale pozor, všeho moc škodí.
+Téma paradoxínu si zaslouží větší pozornost, ale pro začátek stačí uvést pár příkladů:
+  * Slzy štěstí (radost, smutek)
+  * Porod (utrpení, euforie)
+  * Vyvrcholení (konec, začátek)
+Pohledem na svět optikou trojnosti získává člověk nadhled a prožitkem trojnosti pak jeho niterní otisk, který je základnou pro výdej a tvorbu, což je božský princip a důvod, proč jsou lidé lidmi - tvorba vyšších struktur pro v zájmu energie (zrychlování rozpínání vesmíru[(https://cs.wikipedia.org/wiki/Zrychlování_rozpínání_vesmíru)]).