| Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revision |
| blog:usili [2026/01/23 22:02] – fk | blog:usili [2026/01/24 06:30] (current) – fk |
|---|
| Tato volba autenticity však s sebou nese osamělost. Je těžko snesitelná, ale zároveň logická, neboť jsme ve své podstatě sami. V hmotném světě i v naší mysli žijeme v protikladech a potřebujeme temnotu, abychom mohli poznat světlo. Potřebujeme omezení, abychom mohli svobodně žít. Vše je také v neustálém pohybu, který si daná situace žádá, ale její záměr můžeme ovlivňovat našim vědomým konáním a vůlí – síla, díky níž se postupně stáváme tím, čím chceme být. | Tato volba autenticity však s sebou nese osamělost. Je těžko snesitelná, ale zároveň logická, neboť jsme ve své podstatě sami. V hmotném světě i v naší mysli žijeme v protikladech a potřebujeme temnotu, abychom mohli poznat světlo. Potřebujeme omezení, abychom mohli svobodně žít. Vše je také v neustálém pohybu, který si daná situace žádá, ale její záměr můžeme ovlivňovat našim vědomým konáním a vůlí – síla, díky níž se postupně stáváme tím, čím chceme být. |
| |
| Pohyb a změna je jistotou, takže ani osamělost nemůže zůstat osamělostí navždy. Dříve či později se začne zjevovat sounáležitost a celistvost. Pokud si tohoto okamžiku všimneme, lze hovořit o poznání. I zde však platí, že budeme znovu pokoušeni temnotou – tentokrát však na vyšší úrovni. Zachováme-li svůj záměr, můžeme mluvit o procesu zdokonalování, který postupně získává rytmus, tedy moudrost. | Změna je jistotou, takže ani osamělost nemůže zůstat osamělostí navždy. Dříve či později se začne zjevovat sounáležitost a celistvost. Pokud si tohoto okamžiku všimneme, lze hovořit o poznání. I zde však platí, že budeme znovu pokoušeni temnotou – tentokrát však na vyšší úrovni. Zachováme-li svůj záměr, můžeme mluvit o procesu zdokonalování, který postupně získává rytmus, tedy moudrost. |
| |
| Rytmus lze přirovnat ke kyvadlu, jehož kmit se stále zmenšuje, zatímco v nás narůstá vyrovnanost a klid. V tomto případě na kyvadlo nepůsobí gravitace zemského jádra, ale gravitace naší podstaty - bytostného já. Naším úsilím tak není nic jiného než neustálé vyrovnávání. Pokud jej však vědomě využíváme k práci s vlastní vnitřní temnotou, aniž bychom byli přes všechny nezdary zlomeni, získáváme to nejcennější – stále větší ryzost a moc nad svým vlastním osudem. | Situaci lze přirovnat ke kyvadlu, jehož kmit se stále zmenšuje, zatímco v nás narůstá vyrovnanost a klid. V tomto případě na kyvadlo nepůsobí gravitace zemského jádra, ale gravitace našeho bytostného já. Naším úsilím tak není nic jiného než neustálé vyrovnávání. Pokud jej však vědomě využíváme k práci s vlastní vnitřní temnotou, aniž bychom byli přes všechny nezdary zlomeni, získáváme to nejcennější – stále větší ryzost a moc nad svým vlastním osudem. |
| | |
| | Inspirováno Rudolfem Steinerem. |
