Věc zašla tak daleko, že holandští psychologové diskutují možnost zařadit utrpení z únavy životem mezi situace, které umožňují eutanazii. Znepokojivým tempem totiž roste počet starších lidí, kteří trpí existenční osamělostí nebo mají pocit, že jejich duše odešla do nějakých vzpomínkových krajin, a nevidí žádný rozumný důvod, proč by se měla vrátit do tohoto světa.

Když prožijete válečné tažení, povodeň nebo destruktivní hurikánovou sezonu, tak máte asi dvacetiprocentní šanci, že během dalšího roku, ale někdy i několika let, se začnete trápit nějakým posttraumatickým syndromem. Budete mít třeba divoké sny, budete častěji podléhat smutku a občas si nebudete vědět rady, co máte dělat se svým životem. Něco podobného se týká i covidu, kde nemusí jít o psychologické následky strachu a ohrožení, ale o reálné biochemické dopady na tělesné funkce.

Zdroj: Václav Cílek, https://echo24.cz/a/HRmBH/esej-cilek-druhe-jaro-epidemie-unavy-ze-zivota