Pulzující bytí (duch) se stává hnací silou (hybatel) každé částice (duše) ve směru její potřeby na dané úrovni (aliquoty), aby mohla naplnit svůj smysl (význam v kontextu). Vědomí (sensorium) vnímá myšlenky a emoce (lpění, strach apod.), ale pokud se s nimi neztotožní (indiferentní ani-ani), zůstává klidné a svobodné (autotelické). Vědomá přitažlivost (láska) k hodnotě skutečnosti (nechť činí své, aby zřeli) odhaluje tajemství života (pravdu) bez utrpení, odříkání a násilí.

Indiferentní ani-ani:

• Myšlenky a emoce malují svět.
• Změna myšlenek a emocí mění svět.
• Všechny malby jsou pomíjivé.
• Víra v malby přináší utrpení.
• Nejsme ani malbou, ani malířem.
• Ani malba, ani svět není skutečnost.