Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.
Svatost není výsadou vyvolených, ale povinností každého člověka.
Mějme na paměti, že světlo není ani tak to, co přímo vidíme, jako to, díky čemu vidíme všechno ostatní.

• Utrpení nás přivádí k podstatě nás samých, k pochopení souvislostí a k uvědomění, že existuje vyšší řád a s ním spojená síla, která nás trvale podporuje a živí.
• Člověk je především duchem (vůlí) a duší (myšlenkou). Fyzické tělo je pokračováním těchto dvou jemu nadřazených rovin ve které prožívá (vědomí) a jedná (čin).
• Smyslem lidského života je najít kontakt se světem Božským a projevit své spojení s Ním, skrze svou duchovní podstatu na úrovni duše i na úrovni fyzického těla.
• Jakýkoliv problém vzniká v myšlenkovém prostoru, který se pojí k charakteru vůle člověka.
• Triáda šťastných lidí: Vědět (dobrá myšlenka, mít ji v srdci), chtít (dobré slovo a vůle), umět (dobrý čin).
• Léčivá síla je dána, přijímá ji každý, kdo vstupuje do vztahu (láska, odpovědnost) k Bohu - tzn. v zákon působení Rezonance duchovního s Božským - cestou vyšší kvality vůle, myšlenky i činu.
• Víra v pomoc Boží (duchovní rozměr), pozitivní myšlenka (duševní rozměr), znamená otevření se této léčivé síle.
• V duchu svobodný není řízen sklony lidské povahy, lidskou slabostí a okolnostmi dějů v prostoru hmotného stvoření, ale žije svůj život zde skrze odpovědnost k Bohu a k Jeho Řádu. Ve stavu duchovní svobody se již odehrává další vývoj ducha a duše člověka směrem k duchovní dimenzi (království nebeské) skrze trvalou pomoc druhým lidem, tato pomoc se stává vlastním smyslem života.

Tvé jméno ať je svatým, ať vstupuje Tvá vůle (energie) do prostoru vědomí mého ducha, duše i těla.

• Duch manifestuje hmotu.
• Jako první je vděčnost k Bohu.
• Víra a důvěra v trvalou živou sílu.
• Kde vědomí bloudí, tam energie proudí.
• Tvorba prostoru pro dobrou myšlenku skrz pozorování (bdělost).
• Myšlenka spojení ve formě vztahu (láska, odpovědnost).
• Spojení se Světlem ve vědomém prožitku jednání (slovo, čin).
• Synchronicita, vhledy a vnitřní klid pomáhají nevědomost rozptýlit.
• Jeden pro druhého se dává (vyšší řád).
• Jistota, odvaha, důvěra, úcta, respekt, radost…

1. Bdělost během dne k Bohu (díky za prožívání).
   
2. Nádech s Duchem - Bděle v těle ze Země se spojuji, za vedení a dary srdečně děkuji.
3. Výdech do těla - Život vnímám jako Boží symfonii, prožívám tělem Světlo a harmonii.
4. Prožitek vědomého naladěného bytí.

Bytí = Vnitřní klid = Radost = Láska
(k nejvyšší jednotě vůle, myšlenky-slova, činu, tj. do stavu, kdy probíhá nejvyšší rezonance a soulad duchovního s Božským, tj. k působení KRISTA.)

Obvykle se nám zdá, že štěstí k nám přichází zvenčí. Ve skutečnosti zvenčí přichází štěstí tehdy, když vlastníme štěstí uvnitř. Štěstí nepřichází k vnitřně nešťastnému člověku, protože pokud přijde, ten člověk na něm začne být otrocky závislý. A pak se stav jeho duše zhorší, poněvadž závislost činí člověka agresivním, depresivním a člověk v konečném důsledku ztrácí to, kvůli čemu v duši zabíjí lásku. Úroveň vnějšího štěstí by neměla překročit úroveň štěstí vnitřního. A vnitřní štěstí je stav lásky a radosti. Takový stav vzniká tehdy, když přijímáme Boží vůli, když cítíme a uvědomujeme si, že svět je harmonický, když přijímáme svůj osud a chápeme, že neexistuje žádná náhoda a všechno, co se nám děje, že je pro nás to nejvyšší dobro a jakákoli nepříjemnost je impulsem pro náš rozvoj.

Každá buňka v těle mém naplněna je světlem.
Každá buňka v těle mém světlem i láskou je.

Subham astu sarvadžagatam.
Šťastny, ať jsou všechny bytosti.

Andělíčku můj strážníčku,
opatruj moji dušičku,
ve dne i v noci před zlou mocí,
aby byla čistá pro Ježíše Krista.

Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.
Všechno povstalo skrze Ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.
V něm byl život a život byl Světlo lidí.
To Světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.' ( Jan 1, 1-5 )

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno Tvé.
Přijď království Tvé,
buď vůle Tvá, jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes
a odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Amen.
‭‭Matouš‬ ‭6‬:‭ 9‬-‭13‬

Otčenáš jenž jsi na nebesích ( Vědomí o Božském světě )

posvěť se jméno Tvé, přijď království Tvé, buď vůle Tvá, a to jak v nebi, tak i na Zemi, ( Vědomí o spojení s Božským světem, tj. rovnováha v rovině ducha /na nebi/ i duše /na zemi/ - Tvé jméno ať je svatým, tj. ať vstupuje Tvá vůle - Energie - do prostoru vědomí mého ducha, duše i těla )

chléb náš ve zdejší, dávej nám dnes, ( Vědomí o působení Slova - Světla - Energie, v rovině ducha i v rovině duše - skrze projevenou duchovní lásku, duchovní moudrost i duchovní aktivitu )

odpouštěj nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům, ( Vědomí o nejvyšší Spravedlnosti, která dává každému to, k čemu směřuje - Vědomí o nejvyšší Milosti, která dává čistotu, tj. plné zdraví každému, kdo v ni - skrze své jednání v duchovní lásce, duchovní moudrosti i duchovní aktivitě - věří )

veď nás skrze pokušení a zbavuj nás zlého ( Vědomí o vlastní příležitosti k růstu skrze životní úskalí a životní zkoušky - Vědomí o vlastní příležitosti vnímané jako Dar nejvyšší Milosti a Lásky k lidskému duchu - Vědomí o svrchované síle Slova - Světla - Energie )

neboť Tvé jest království i moc i sláva na věky. ( Vědomí o jednotě ve Stvoření, vědomí o působení Slova - Světla - Energie z Božského světa skrze duchovní lásku, duchovní moudrost i duchovní aktivitu )

Inspirováno: https://www.leciva-sila-na-planete-zemi.cz