Efekt ukotvení (Anchoring Bias): Proč máme tendenci spoléhat se na první informaci, kterou obdržíme, , byť nemusí být relevantní, úplná či pravdivá?

Omyl o základní sazbě (Base Rate Fallacy): Proč se spoléháme na konkrétní informace místo na statistiky

Přetížení výběrem (Choice Overload): Proč se hůře rozhodujeme, když máme více možností?

Únava z rozhodování (Decision Fatigue): Proč se na konci dne rozhodujeme hůře?

Efekt návnady (Decoy Effect): Proč máme silnější pocit z jedné možnosti poté, co se přidá třetí?

Efekt dispozice (Disposition Effect): Proč máme tendenci držet se ztrátových investic?

Mezera v empatii (Empathy Gap): Proč špatně odhadujeme, jak moc naše emoce ovlivňují naše chování?

Efekt rámce (Framing Effect): Proč naše rozhodnutí závisí na tom, jak jsou nám možnosti prezentovány Každou věc vnímáme vždy jen ve vztahu k jejímu okolí. Většina lidí neví, co chce, dokud to neuvidí v kontextu s ostatními věcmi – auto, partnera, dokonce i pro vlastní život si hledáme vzory (Ariely, 2009). Volby lze tedy zarámovat různými způsoby a způsob, jak jsou jednotlivé alternativy prezentovány, ovlivňuje jejich výběr (Tversky & Kahneman, 1981). Dle způsobu, jakým informaci prezentuji, se bude informace jevit v určitém kontextu – bude „nasvícená“ z nějaké strany. Pokud tuto samou informaci podám v jiném kontextu (jiným způsobem), může se názor člověka na tuto danou věc lišit.

Efekt očekávání pozorovatele (Observer Expectancy Effect): Proč měníme své chování, když jsme pozorováni?

Efekt odměny (Overjustification Effect)- Proč ztrácíme zájem o nějakou činnost poté, co jsme za ni odměněni?

Předpojatost významnosti (Salience Bias): Proč se zaměřujeme na předměty nebo informace, které jsou nápadnější, a ignorujeme ty, které nápadnější nejsou?

Sexuální předsudek nadměrného vnímání (Sexual Overperception Bias): Proč si muži myslí, že s nimi ženy neustále flirtují?

Reflektorový efekt (Spotlight Effect): Proč máme pocit, že vyčníváme více, než je tomu ve skutečnosti

Sugestibilita (Suggestibility): Proč je zívání nakažlivé?

Klam přeživších (Survivorship Bias): Proč špatně posuzujeme skupiny, když se díváme jen na konkrétní členy skupiny? Logický klam, založený na vyšší viditelnosti těch, kteří “přežili” určitý proces. Například pokud bychom zjišťovali spokojenost se studiem na určité vysoké škole na absolventech konkrétního oboru, dopracovali bychom se pravděpodobně k jiným zjištěním, jako kdybychom zkoumali spokojenost se studiem mezi všemi studenty, tedy i těmi, kteří z nějakého důvodu studium nedokončili. Klam přeživších tedy může často vést k optimističtějším závěrům.

Pygmalionský efekt (The Pygmalion effect): Proč podáváme lepší výkony, když od nás někdo má vysoká očekávání?

Apofenie (anglicky Apophenia) je lidská tendence vnímat smysluplné vzorce v náhodných datech.

Necitlivost vůči rozsahu (Scope neglect): Když není oceňování problému hodnoceno v multiplikativním vztahu k jeho velikosti.